Hlíznaté jiřiny patří nepochybně mezi nejkrásnější kvetoucí rostliny v zahradě. Pokud se z nich chceme těšit, připravíme se na péči během celé sezóny i na zazimování jejich hlíz.
Georgíny
Velkokvěté jiřiny, známé také pod synonymem dálie (Dahlia), bychom v naší přírodě hledali marně. Do Evropy se dostali ze Střední Ameriky přibližně před třemi sty lety. Jelikož pocházejí z teplých oblastí, klíčem k úspěšnému pěstování je zejména správné uchování hlíz během zimy. Uskladněné hlízy je třeba sem tam zkontrolovat a potom je i ve správnou dobu vysadit ven.
Ale ani v létě nemůžeme tuto květinu nechat zcela bez dozoru. Jak říkají někteří, krásné květiny si zaslouží hlavně poctiví a pracovití zahradníci.
- Termín výsadby
Ještě ve sklepě sledujeme stav kořenových hlíz. Jakmile začnou rašit, víme, že se blíží termín výsadby. V teplých oblastech to může být už v dubnu, ale protože výhonky dokáže spálit i malý přízemní mrazík, jistota je výsadba ve druhé polovině května. Na druhé straně však platí, že čím později je zasadíme, tím později rostliny rozkvetou.
Georgíny
Kulovitá
ʻHapet Daydreamʼ
Odrůda je vysoká 1,2m. Má kulovitý květ s lupínky na vnější straně růžovými a směrem ke středu žlutými.
- Výběr stanoviště
Volbu stanoviště nebereme na lehkou váhu. Nejlepší tyto americké krásky kvetou na slunci, ale zvládnou i polostín. Přímý úžeh ale není zcela vhodný, protože zde hrozí rychlé vysychání půdy, což rostliny neocení.
Vhodná je hlinitá půda, která je propustná a zároveň schopná zadržovat vodu. Těžké půdy s obsahem studeného jílu je třeba odlehčit pískem, díky kterému nebudou citlivé hlízy odhnívat. Kyselou půdu několik týdnů před výsadbou povápněme. Nesnášejí chudou a suchou půdu, proto ji před pěstováním zrýváme a zapracujeme do ní kompost spolu s minerálním hnojivem na okrasné rostliny bohaté na draslík.
- Základní hnojení
Na jaře těsně před výsadbou nikdy nepoužíváme čerstvý hnůj nebo slepičí trus. Tato hnojiva jistě ocení zelenina náročná na živiny, jiřinám by však extrémní zásoba dusíku velmi neprospěla. Pokud ale přece plánujeme hnojení hnojem, do půdy ho zapracujeme na podzim, na jaře pak půdu zrýváme a dohnojíme minerálním hnojivem.
Georgína okružovitá
Okrůžovitá
ʻDouble Troubleʼ
Květy této až 1,3 m vysoké odrůdy mají mezi růžovými lupínky a žlutým středem prstenec lupínků jiné barvy.
- Výsadba
Naklíčenou hlízu umístíme do vyhloubené jamky tak, že její horní část zakryjeme přibližně 5 cm vrstvou zeminy. Dáváme přitom pozor na dužinatý výhonek, který nesmíme vylomit. Po výsadbě rostlinu pečlivě zalijeme dešťovou vodou s teplotou vzduchu.
Rozestupy mezi jednotlivými rostlinami zvolíme především podle výše dané odrůdy. Zatímco nízké kompaktní jiřiny s výškou kolem 40 cm vysazujeme do sponu 40 – 60 cm, vysoké odrůdy přesahující jeden metr sázíme na vzdálenost 80 – 100 cm.
Pokud je pěstujeme k řezu, vyhradíme jim celý záhon, do kterého rostliny vysadíme do jedné nebo dvou dostupných řad. Je to praktické. Jinak můžeme hlízy vysadit i mezi jiné květiny, pamatujeme však přitom na velikost, do které ta která odrůda doroste.
Jiřina větrnicovitá
Větrnicová
ʻPlatinum Blondeʼ
Odrůda o výšce 1 m má květiny o průměru 13 cm. Po obvodu jsou smetanové květní lupeny, střed je plný drobných žlutých lupenů.
- Vyštipování
Vyštipování je další úkon, který se u jiřinek určitě vyplatí. Jakmile po výsadbě rostlina vytvoří první výhony o výšce kolem 25 cm, zkrátíme je přibližně o třetinu. Tím docílíme rozvětvení rostliny a větší násady květin. Doporučuje se i vyštipování poupat, pokud jich je příliš. Nutné to ovšem není, záleží zejména na tom, co je při pěstování cílem.
Chceme-li vypěstovat velké květy na řez, pak ponecháme na každém výhonu jen jeden květní pupen, ty ostatní vylomíme. Rostlinám prospívá i vylamování odkvetlých květů, tvorba nových poupat bude o to větší.
